Rytmus srdce

Rytmus srdce > Arytmie > Fibrilace síní

Fibrilace síní

Co je fibrilace síní

Fibrilace síní je jeden z mnoha druhů srdečních arytmií, konkrétně tachyarytmií, kdy srdce běží rychleji než normálně. Jde o důsledek chaotického kroužení elektrických vzruchů v obou srdečních síních po měnících se okruzích. To má za následek ztrátu koordinovaného stahování síní, ztrátu jejich čerpací schopnosti a městnání krve a rovněž obvykle rychlý převod vzruchů na srdeční komory. Výsledkem je ve většině případů vnímání rychlé a nepravidelné srdeční akce a zhoršení fyzické výkonnosti.

Fibrilace síní je nejčastější arytmií, vyskytující se u člověka. Neohrožuje sice bezprostředně na životě, ale zhoršuje významně kvalitu života a je spojena s celou řadu komplikací jako zvýšený výskyt mozkových příhod nebo srdečního selhání.

Jak fibrilace síní vzniká

Fibrilace síní vzniká v důsledku porušené funkce srdce při arytmii. Ztráta čerpací schopnosti síní vede k zpomalenému toku krve a to má za následek snadnější vznik krevní sraženiny v síních. Obvykle k tomu dochází ve výběžku síně, kterému se říká ouško. Odtud se může sraženina uvolnit do krevního oběhu a skončit v některé z mozkových tepen, a způsobit tak mozkovou příhodu. Jindy může dojít k uvolnění (embolizaci) do jiné z periferních tepen (například k uzávěru tepny pro některou z končetin atd.). Rychlá a nepravidelná srdeční akce narušuje čerpací funkci celého srdce a u některých nemocných může vést k vzniku srdečního selhání.

Fibrilace síní se může vyskytnou u úplně zdravých lidí, Tato situace nastává asi ve 20 % případů. V některých případech může být fibrilace síní dokonce dědičným onemocněním. Mnohem častěji jsou nemocní léčeni kvůli vysokému krevnímu tlaku. Řada dalších onemocnění srdce může zvyšovat riziko vzniku fibrilace síní (například kardiomyopatie nebo srdeční selhání). Nejvýznamnějším rizikem pro vznik této arytmie je přítomnost chlopenní vady postihující dvojcípou chlopeň. Tehdy dochází k výraznému zvětšení levé síně, a tudíž snadnému udržení arytmie (čím větší je levá síň, tím snadněji může fibrilace síní vzniknout a udržet se).

Jedná se o velmi častou arytmii, jejíž výskyt se odhaduje na 1 % v celkové populaci. Ve věku okolo 80 let se vyskytuje až v 10 %. Výskyt této arytmie je ve vyspělých zemích stále častější. Během následujících 20 let se očekává zdvojnásobení počtu nemocných. Léčba této arytmie je velmi nákladná. Nedávno publikovaná studie z České republiky ukázala, že náklady na léčbu se podle bodového zisku vykázaného zdravotním pojišťovnám, počtu dní hospitalizace a nákladů na spotřební materiál blíží 1 500 Eur za rok. Skutečné náklady budou ještě vyšší, neboť úhrada bodového ohodnocení neodpovídá realitě. Práce porovnává naše data s údaji z Francie, kde dosáhly průměrné náklady na léčbu okolo 3 000 Eur.

Projevy fibrilace síní

Jako každá arytmie má i fibrilace síní různé projevy u jednotlivých pacientů. Jedním z hlavních projevů bývá pocit rychlé srdeční akce neboli palpitace. Někteří pacienti vnímají výrazně nepravidelnost srdečního tepu. Jiní nevnímají bušení srdce, ale pociťují nízkou výkonnost při tělesné zátěži (nevýkonnost, zadýchávání se, pocení atd.). Existují však i nemocní, kteří o arytmii vůbec nevědí a u kterých může být fibrilace síní zjištěna buď náhodným nálezem na EKG nebo se na ni přijde při některé z komplikací, jako je mozková příhoda.

Fibrilace síní probíhá v různých formách. Častou formou, zejména na začátku onemocnění, je to forma záchvatovitá (paroxyzmální), kdy arytmie vznikne a po různě dlouhé době (minuty až hodiny) skončí spontánně sama. U některých pacientů sama nikdy neskončí a musí být přerušena tzv. kardioverzí. Tehdy hovoříme o přetrvávající (perzistující) formě. Perzistující forma se někdy vyskytne u nemocných s původní paroxyzmální formou v delším průběhu. Čím více epizod arytmie se vyskytne, tím více ve svalovině síní přibývá změn, které usnadňují udržení arytmie. Jsou to nejprve změny na úrovni funkce jednotlivých buněk, později přibývá drobných jizev ve svalovině, čímž se vytvářejí podmínky pro přetrvávání arytmie. Proto u řady nemocných nakonec přijde stádium, kdy už arytmii nejde zrušit ani kardioverzí a arytmie přetrvává ve své chronické formě až do konce jejich života.

Diagnostika fibrilace síní

Podobně jako u všech arytmií je hlavním diagnostickým prostředkem EKG záznam. Zkušený lékař může poznat arytmii podle pohmatu pulzu a měření krevního tlaku, ale EKG je hlavním vyšetřením, které umožní stanovit diagnózu. U nemocných se záchvatovitou formou arytmie používáme různé formy tzv. ambulantního monitorování EKG. Pacient přitom nosí EKG monitor po dobu jednoho dne až týdne. Dále jsou k dispozici malé monitory, které si nemocný přiloží na hrudník pouze při potížích. Nejnovějším způsobem monitorování je tzv. implantabilní záznamník, který se zašije za malého (2 cm) řezu pod kůži na hrudníku a umožňuje monitorování srdečního rytmu po dobu až tří let.

Kardioverze

Kardioverze je přerušení fibrilace síní (nebo jiné arytmie) pomocí léků nebo elektrického výboje. Podle toho rozlišujeme tzv. medikamentózní kardioverzi a elektrickou kardioverzi. V první případě se obvykle podávají léky do žíly a pomocí EKG se sleduje, zda dojde ke změně rytmu. Pokud je tento postup neúspěšný nebo pokud arytmie trvala delší dobu, provádí se elektrická kardioverze. Ta se používá i v případech, kdy nemocný arytmii velmi špatně snáší a arytmie je provázena závažnými příznaky, jakými je třeba srdeční selhání nebo nízký krevní tlak. Před elektrickou kardioverzí je nutné nemocného na pár minut uspat (tedy navodit tzv. celkovou anestezii). To se provádí podáním anestetika do žíly a nemocný tak nevnímá bolestivý záškub svalů při elektrickém výboji.

Léčba fibrilace síní

Partnerské organizace:
  • #
  • #
  • #
  • #