Rytmus srdce

Rytmus srdce > Arytmie > Náhlá srdeční smrt

Náhlá srdeční smrt

Onemocnění srdce a cév (neboli kardiovaskulární onemocnění) jsou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích. Nejdramatičtější formou úmrtí je náhlá srdeční smrt (NSS).

Co je náhlá srdeční smrt?

Z klinického hlediska se obvykle za náhlou smrt považuje úmrtí z přirozených příčin, které se vyskytne do 1 hodiny od vzniku symptomů. Je-li nemocný nalezen mrtev, smrt se považuje za náhlou, pokud byl příslušný jedinec v průběhu předchozích 24 hodin živ a bez potíží. Důležité je, že řadě takových případů se dá předejít pomocí implantace kardioverteru-defibrilátoru nebo, pokud již došlo k oběhové zástavě, úmrtí odvrátit pomocí resuscitace.

Je náhlá srdeční smrt častá?

Roční výskyt náhlé srdeční smrti kolísá ve vyspělých zemích mezi 0,36 až 1,28 na 1 000 obyvatel . Pokud dojde k náhlé srdeční smrti mimo nemocnici, výskyt závisí na věku, pohlaví a přítomnosti nebo absenci anamnézy kardiovaskulárního onemocnění. U mužů mezi 60-69 lety věku a s anamnézou srdečního onemocnění se může náhlá srdeční smrt vyskytnout až v 8 případech na 1 000 obyvatel. Roční výskyt nových případů náhlé srdeční smrti u mužů je 3-4krát vyšší v porovnání s ženami. Ženy mají vyšší výskyt náhlých úmrtí ve skupině bez předchozího známého srdečního onemocnění.

Náhlá srdeční smrt vykazuje zřetelný cirkadiánní rytmus (tj. kolísání v průběhu 24 hodin). Podle některých studií je maximum výskytu NSS mezi 9. a 11. hodinou ranní a druhé, méně výrazné maximum, v pozdním odpoledni. Ranní maximum odráží větší výskyt infarktu myokardu v daném časovém období. Kromě toho byla v epidemiologických studiích popsána vyšší incidence náhlé srdeční smrti v zimních měsících a rovněž rozdíly v incidenci náhlé srdeční smrti mezi jednotlivými dny v týdnu. Počet případů náhlé srdeční smrti rovněž stoupá v průběhu několika hodin po katastrofických událostech.

Příčiny náhlé srdeční smrti?

Na základě zkušeností získaných záznamem EKG při resuscitacích ve všeobecné populaci se předpokládá, že většina náhlých úmrtí je důsledkem závažných srdečních arytmií, jako je fibrilace komor. Tyto arytmie lze přitom časnou léčbou přerušit a pacienta zachránit.
U pacientů se závažným postižením srdce však může dojít v mnoha případech k náhlé smrti v důsledku vyčerpání srdce. Tehdy hovoříme o elektromechanické disociaci, což znamená, že srdce není schopno čerpat krev přesto, že není přítomna žádná arytmie a na EKG je normální rytmus. Pouze v malém počtu případů je podkladem NSS tzv. asystolie, tedy zástava elektrické aktivity. Tento málo častý výskyt asystolie (linie na monitoru) ostře kontrastuje s obrazem smrti, který šíří media, kde oběhová zástava je vlastně asystolie. Ve skutečnosti dojde ve většině případů k náhlé srdeční smrti v důsledku fibrilace komor (rychlá, chaotická aktivita na monitoru).

Fibrilace komor

Fibrilace komor je nejzávažnější srdeční arytmií u člověka. Místo pravidelné aktivace svaloviny komor elektrickými impulzy, která vede k účinnému čerpání krve, dojde náhle k rychlému a chaotickému šíření elektrických vzruchů. Srdeční komory se přestanou pravidelně stahovat a pouze se chvějí – fibrilují. Srdce přestane čerpat krev a důsledkem je rychlá ztráta vědomí, nehmatný pulz a následná zástava dýchání – nastává tedy oběhová zástava. Pokud není co nejrychleji zahájena kardiopulmonální resuscitace, dojde během 5-10 minut k odumření mozkových buněk.

Rizikové faktory náhlé srdeční smrti

Jelikož většina úmrtí na náhlé srdeční smrti u dospělých je důsledkem ischemické choroby srdeční, rizikové faktory náhlé srdeční smrti jsou podobné rizikovým faktorům pro ischemickou chorobu srdeční. Faktory, které disproporčně identifikují vysoké riziko náhlé srdeční smrti, jsou faktory vážící se k životnímu stylu a faktory psychosociální.

Nejrizikovější je kouření. Tento zlozvyk vede k zvýšení rizika náhlé srdeční smrti o více než 50 %. Kouření zřejmě spouští náhlou srdeční smrt různými mechanizmy, které zahrnují zvýšení shlukování krevních destiček, vzestup krevního tlaku, navození křečovitého stažení koronárních tepen, zhoršení přenosu kyslíku krví a nikotinem navozený vzestup hladin katecholaminů. Přerušení kouření je následováno rychlým poklesem úmrtnosti v důsledku ischemické choroby srdeční, a to bez ohledu na dobu trvání kuřáckého návyku.

Onemocnění představující predispozici k náhlé srdeční smrti

V našich krajích je to na prvním místě ischemická choroba srdeční. Náhlá smrt může být prvním projevem infarktu myokardu, kdy náhlé ucpání koronární tepny způsobí akutní ischémii myokardu a spustí fibrilaci komor. Ohroženi jsou i nemocní po prodělaném infarktu, pokud mají sníženou čerpací funkci levé komory srdeční. Podobně je tomu u nemocných s kardiomyopatiemi. Poměrně vzácně je příčinou náhlé srdeční smrti abnormální průběh koronárních tepen, jejich spazmus nebo další příčiny. Poměrně zřídka (v méně než 5 % případů) se vyskytují maligní arytmie u nemocných bez prokazatelného onemocnění srdce. Mohou to být nemocní, kteří mají vrozenou poruchu iontových kanálů, které řídí pohyb iontů přes buněčné membrány srdečních buněk, a ovládají tak tvorbu elektrických vzruchů. Jindy se žádná příčina nenajde a tehdy hovoříme o tzv idiopatické fibrilaci komor.

Záchrana pacienta s oběhovou zástavou

Vzhledem k tomu, že při oběhové zástavě jde o minuty, je důležité poskytnutí laické kardiopulmonální resuscitace. Zachránce by měl rychle zjistit, zda postižená osoba reaguje a zda je přítomno poranění. Okamžitě by měl zavolat odbornou pomoc. Systém rychlé pomoci (u nás dosažitelný na telefonním čísle 155) umožňuje zásadní zlepšení přežití poskytnutím včasné defibrilace a následné péče.

U dětí je situace jiná, neboť u nich jde v naprosté většině případů o zástavu dechu. V takovém případě je důležitější okamžité poskytnutí první pomoci (po dobu zhruba 1 minuty) a poté teprve aktivace systému rychlé pomoci. Podobné platí i pro dospělé, pokud jde o oběti utonutí, traumatu a předávkování léky.

Laická resuscitace

Pokud upadne někdo do bezvědomí, je potřeba zjistit co nejrychleji, zda dýchá. Pokud ne, snažíme se nejprve rychle uvolnit dýchací cesty. V prvé řadě je nutno prohlédnout zběžně ústa a odstranit cizí tělesa (např. zubní náhrady apod.). Poté se zakloní hlava s předsunutím dolní čelisti. Je-li podezření na úraz krku, je možno zajistit průchodnost dýchacích cest předsunutím dolní čelisti oběma rukama, aniž je zapotřebí záklonu hlavy. Po zajištění průchodnosti dýchacích cest je nezbytné rychle ověřit, zda je dotyčný spontánně dýchá. Pokud nemocný sám dýchá a má hmatný pulz, může být umístěn do stabilizované polohy vleže na boku.

Pokud pacient nedýchá a není hmatný pulz na velkých tepnách (na krku), mělo by být zahájeno co nejrychleji umělé dýchání z úst do úst, případně z úst do nosu, a nepřímá srdeční masáž. Frekvence je zhruba 10-12 dechů (každý o objemu 700-1 200 ml) za minutu a hrudník má být rytmicky stlačován rychlostí 100krát za minutu, přičemž stlačení má trvat zhruba stejně, jako uvolnění komprese. Hrudní kost má být stlačována dostatečnou silou tak, aby došlo k jejímu snížení přibližně o 5-6 cm. Je doporučován poměr dechů a stlačení hrudníku 15:2. Samotné dýchání bez srdeční masáže nestačí k tomu, aby byl mozek zásoben krví. Jedině takto má pacient šanci, že oběhovou zástavu přežije.

Automatické defibrilátoru

Automatický defibrilátor je přístroj, který po nalepení plošných samolepicích elektrod na hrudník pacienta dovede automaticky vyhodnotit srdeční rytmus a v případě fibrilace komor podat výboj stejnosměrného proudu, který tuto arytmii přeruší. Přístroj podává hlasové příkazy, před spuštěním výboje upozorní, že se nikdo němá pacienta dotýkat, aby nebyl zasažen výbojem.

Použití těchto přístrojů se rozšiřuje, protože je to jednodušší, než naučit laiky kardiopulmonální resuscitaci. V mnoha zemích jsou již běžně umístěny v místech, kde se schází více lidí – například na letištích, v nákupních centrech, na stadionech atd. Vychází se z toho, že příčinou většiny oběhových zástav je fibrilace komor a dostupnost přístroje s automatickým ovládáním umožňuje provést přerušení této arytmie několik minut před příjezdem záchranné služby – a nemocného tak zachránit.

Po převozu do nemocnice je pak pacient napojen na ventilátor a udržován v umělém spánku. Kromě toho je většina pacientů v akutní fázi řízeně podchlazena tak, aby se snížily nároky mozku a dalších tkání na kyslík a zmírnilo se tak poškození. Používají se k tomu speciální matrace, infuze a obložení ledovými obklady. Pokud je příčinou vzniku fibrilace komor akutní infarkt myokardu, je samozřejmě ihned zprůchodněna infarktová tepna pomocí angioplastiky. V případě, že se obnoví vědomí, je každý nemocný vyšetřen, aby se zjistilo, zda trpí srdečním onemocněním, jež by se dalo léčit. Většina nemocných po oběhové zástavě, s výjimkou těch, kde zástava byla projevem akutního infarktu, je před propuštěním z nemocnice zajištěna implantací tzv. implantabilního kardioverteru-defibrilátoru. Jde o sekundární profylaxi náhlé srdeční smrti (zajištění pacientů, kteří již prodělali oběhovou zástavu).

Partnerské organizace:
  • #
  • #
  • #
  • #