Rytmus srdce

Rytmus srdce > Arytmie > Srdeční selhání

Srdeční selhání

Co je srdeční selhání

Srdeční selhání je označení pro stavy, kdy srdce jako čerpadlo není schopno pokrýt kvůli narušené činnosti potřeby organizmu. Přitom záleží na tom, jak rychle tato porucha vznikne a co je její příčinou. Srdeční selhání může být akutní, například v důsledku rozsáhlého infarktu myokardu, nebo jde o déle trvající stav – tedy chronické srdeční selhání. Podle toho se liší i příznaky.

Hlavními příznaky srdečního selhání je dušnost různého stupně (od dušnosti pouze při větší námaze, po dušnost v klidu nebo tzv. plicní edém, kdy se nemocný dusí. vykašlává zpěněnou tekutinu a bez pomoci umírá), dále únavnost, nevýkonnost, jindy otoky nohou nebo postupně celého těla.

Příčiny srdečního selhání

Srdeční selhání je důsledkem poškození srdečního svalu z nejrůznějších důvodů. Nejčastěji jde o následek postižení v důsledku ischemické choroby srdeční (např. po infarktu myokardu), nebo při tzv. kardiomyopatiích. To jsou onemocnění ne vždy jasného původu – někdy hraje roli dědičnost, jindy vlivy prostředí jako například virové nebo bakteriální záněty, které způsobí poškození. Další příčinou je špatně léčený vysoký krevní tlak, chlopenní srdeční vady nebo vrozené srdeční vady.

Odhady říkají, že ročně přibude zhruba 1 ‰ pacientů z celkové populace a výskyt v populaci se odhaduje na 2-3 % i více. Důležité přitom je, že srdečního selhání ve vyspělých zemích neustále přibývá. Je to důsledek stárnutí populace a také zlepšené léčby celé řady srdečních chorob. Ty by v minulosti vedly k úmrtí pacienta, ale díky úspěšné léčbě dnes pacienti přežívají a stále více z nich se dostane do stádia, kdy srdce selhává. Někdy se proto hovoří o epidemii srdečního selhání.

Diagnostika srdečního selhání

Obvykle vznikne podezření na základě potíží nemocného. Někdy se přijde na srdeční selhání překvapivě náhodně, při vyšetření z jiného důvodu. Jindy se vyšetřují rizikoví pacienti preventivně, a tak lze odkrýt počáteční stádia onemocnění.

Stanovení diagnózy sestává z řady kroků. V zásadě jde o potvrzení podezření na srdeční selhání a současně o snahu zjistit, které onemocnění k němu vedlo. Kromě biochemického vyšetření a stanovení hormonů štítné žlázy jsou dnes k dispozici některé biochemické markery, jejichž hladina v krvi je při srdečním selhání zvýšena. Zvětšení srdečního stínu a městnání krve v plicních cévách je vidět na RTG snímku srdce a plic. Hlavním vyšetřením je dnes echokardiografie, která umožňuje posouzení velikosti srdečních oddílů, odhad jejich funkce a současně s její pomocí lze prokázat nebo potvrdit vrozené nebo získané srdeční vady. V mnoha případech je nutno vyšetřit i koronární cévy pomocí nástřiku kontrastní látky – koronarografie. Jindy je nutné provést vyšetření pomocí CT nebo MR. V některých případech je dokonce nezbytné odebrat malý vzorek srdečního svalu pomocí speciálního nástroje, kterému se říká bioptom.

Léčba srdečního selhání

Možnosti léčba se v zásadě odvíjejí podle toho, zda je nebo není známá příčina a zda tuto příčinu lze odstranit. Například, pokud je příčinou srdečního selhání zúžení aortální chlopně, bude hlavní léčebnou metodou operace s náhradou postižené chlopně za mechanickou protézu. Jindy může být příčinou zúžení několika koronárních tepen a tehdy je možné zasáhnout našitím bypassů. Další možností je, že selhání vzniká v důsledku poruchy srdečního rytmu jako je fibrilace síní. V takových případech lze arytmii odstranit pomocí katetrizační ablace a tím obnovit normální činnost srdce. Bohužel, v mnoha případech příčina selhání již není zjistitelná, nebo je selhání pokročilé a nelze již zásadně zasáhnout. Přesto existuje široká paleta léčebných metod.

Základem léčby jsou moderní léky. Jejich účinnost je potvrzena v mnoha klinických studiích a prokazatelně zlepšují stav nemocných a snižují úmrtnost. Jsou to například léky ovlivňující některé látky, které se ve zvýšené míře v těle tvoří při srdečním selhání ve snaze kompenzovat stav organismu. Po určité době však naopak vedou k dalšímu vyčerpání a roztáčí se bludný kruh. Příkladem mohou být hormony z kůry nadledvin jako je adrenalin, noradrenalin a dopamin. Jejich nadměrné působení se dá zablokovat tzv. betablokátory. Dále jde o angiotensin, který se dá blokovat další skupinou léků. Do léčebné palety patří i diuretika, léky zvyšující tvorbu moči a snižující zmnožený objem tekutin v těle.

Pokud je zlepšení dočasné nebo žádné, existují další možnosti. Jednak je možné podávat léky v infuzích a dosáhnout potřebné stabilizace stavu. U části pacientů lze selhání zlepšit pomocí stimulace obou komor (tzv. resynchronizační léčba), jindy jde odstranit chirurgicky část stěny levé komory, která je jizevnatá a nestahuje se. V případě, že začínají selhávat další orgány potřebné pro život (ledviny nebo játra), je indikováno napojení na mechanickou srdeční podporu. Jedná se o mechanická čerpadla, která nahrazují činnost jedné nebo obou srdečních komor. To umožní přežít období, než je nalezen vhodný dárce srdce k transplantaci.

Partnerské organizace:
  • #
  • #
  • #
  • #